Ať už teror propukl kdekoli jinde,alespoň se nám orwellovské noční můry vyhnuly.Zapomněli jsme však,že vedle temné vize Orwellovy je tu ještě jedna-o něco starší,o něco zapadlejší,ale stejně mrazivá:"překrásný nový svět "Konce civilizace Aldouse Huxleyho.Navzdory obecnému přesvědčení,rozšířenému dokonce i mezi vzdělanci,Huxley a Orwell neprorokovali totéž.Orwell nás varuje před podlehnutím nátlaku zvnějšku.V Huxleyho vizi však k tomu,aby lidstvo přišlo o svou autonomii,zralost a historii,není žádný Velký bratr třeba.Podle Huxleyho si lidé svého diktátora nakonec zamilují a technologie,které podvracejí jejich schopnost přemýšlet,začnou zbožňovat.Orwell se obával těch,kteří zakážou knihy.Huxley se obával,že knihy už nebude třeba zakazovat,protože nebude nikdo,kdo by je chtěl číst.Orwell se obával těch,kteří nám zamezí přístup k informacím.Huxley se obával těch,kteří nám jich poskytnou tolik,že nás to dovede k pasivitě a egoismu.Orwell se obával,že před námi bude skrývána pravda.Huxley se obával,že pravda se utopí v moři bezvýznamností.Orwell se obával,že se z nás stane kultura zajatců.Huxley se obával,že se proměníme v kulturu trivialit,zaujatou něčím na způsob pocitového kina nebo hry s ostředivým míčkem.Jak Huxley poznamenal v pozdějšm Návratu do překrásného nového světa,bojovníci za lidská práva a racionalisté,kteří jsou vždy připraveni vzdorovat diktatuře,zapomněli vzít v úvahu "takřka bezedný lidský hlad po nejrůznějších formách rozptýlení".V románu 1984,dodává Huxley,jsou lidé ovládáni prostřednictvím bolesti.V Konci civilizace je kontrola zajištěna prostřednictvím slasti.Stručně řečeno,Orwell se obával,že nás zničí předmět naší nenávisti.Huxley se obával,že nás zničí předmět naší lásky.
Slovo "konverzace" užívám metaforicky a odkazuji jím nejen k řeči,ale ke všem technikám a technologiím,jež lidem určité kultury umožňují výměnu sdělení.Celá kultura je v tomto smyslu jednou velkou konverzací,či přesněji řečeno,souborem mnoha konverzací vedených různými symbolickými způsoby.
Ať už vnímáme svět prostřednictvím řeči,tištěného slovva nebo televizní kamery,naše média-metafory nám jej předem klasifikují,člení,rámují,rozšiřují,redukují,přibarvují.Jak poznamenal Ernst Cassirer,zdá se,že fyzické reality proporčně ubývá spolu s rozvojem symbolické činnosti člověka.Místo aby se zabýval věcmi samotnými,člověk v jistém smyslu permanentně rozmlouvá sám se sebou.Natolik se zavinul do ligvistických forem,uměleckých obrazů,mytických symbolů nebo náboženských obřadů,že už nic nevidí a nepoznává jinak než prostřednictvím artificiálního média.
"Hodiny," uzavírá Mumford,"jsou strojem na "výrobu minut a sekund".Během tohoto výrobního procesu hodiny odcizují člověka událostem lidského života a přiživují víru v nezávislý svět matematicky měřitelných sekvencí.....Ukazuje,jak nás od počátku čtrnáctého století hodiny proměňovaly:nejprve v majitele času,později ve strážce svého času a nakonec v otroky času.V průběhu tohoto procesu jsme se naučili neúctě ke slunci a ročním obdobím,neboť ve světě poskládaném z minut a sekund ztrácí příroda své dominantní postavení.
Ukázalo se například,že vynález brýlí ve dvanáctém století neznamenal jen prostou možnost nápravy poškozeného zraku,ale přivedl také člověka k myšlence,že se nemusí smiřovat s tím,čím ho obdařila příroda,ani s vrtochy plynoucího času.Brýle poukázaly na to,že tělo i mysl lze zdokonalit,a potlačily tak víru v konečnost anatomického uspořádání.Nemyslím,že by bylo přehnané,kdybychom konstatovali existenci spojitosti mezi vynálezem brýlí ve dvanáctém století a genetickým výzkumem ve století dvacátém.Dokonce i takový přístroj jako mikroskop,jenž rozhodně není předmětem denní potřeby,v sobě skrývá ohromující myšlenku,nikoliv ovšem z oblasti biologie,nýbrž psychologie.Tím,že odhalil skrytý,dosud neviditelný svět,nám mikroskop vnukl myšlenku,že i mysl by mohla mít svou strukturu.
Proti braku jako takovému nic nemám a dobře vím,že tištěnými slátaninami by se dal bez problémů zasypat celý Grand Canyon.Televize je ještě příliš mladá na to,aby mohla v produkci braku s tiskem soutěžit.Nemám tedy žádné námitky proti televiznímu braku.Na televizi je brak dokonce to nejlepší,neboť nemůže nikoho a nic vážně ohrozit.Měřítkem kultury kromě toho není nezastíratelná produkce trivialit,ale to,co kultura pokládá za signifikantní.Tady je těžiště našeho problému,televize je totiž nejtriviálnější a tedy i nejnebezpečnější tehdy,má-li vysoké ambice a prezentuje-li se jako nosič významné kulturní komunikace.
Předpokládá se,že v mluveném jazyce lidé formulují nedbaleji než při psaní.O psaném textu člověk přemýšlí a kontroluje ho po sobě,revidují jej odborníci a vydavatelé.Snáze se ověřuje nebo vyvrací a má neosobní a objektivní charakter,což je nepochybně důvodem,proč se i vy sám ve své práci neoznačujete jménem,ale jako "autor".Psaný text je tedy ze své podstaty adresován světu,nikoliv jednotlivci.Psané slovo přetrvává,mluvené slovo se rozplývá-proto je písmo pravdě blíže než řeč.
Tištěná kniha vyprostila lid z nadvlády okamžitého a lokálního více než kterýkoli jiný vynález,tisk na lidi působil silněji než aktuální události...
Pracovat s psanými slovy znamená sledovat tok myšlení,což vyžaduje schopnost třídit,tvořit si úsudek a zdůvodňovat.Znamená to odkrývat lži,zmatky a přehnaná zobecnění,odhalovat zneužití logiky a zdravého rozumu.Znamená to také vážit myšlenky,srovnávat jednotlivá tvrzení a stavět je do protikladu,spojovat jedno zobecnění s druhým.Aby toho všeho byl člověk schopen,musí si od slov samotných získat určitý odstup,v čemž ho ovšem izolovovanost a neosobnost textu podporuje.Dobrý čtenář proto nejásá nad výstižnou větou a netleská brilantnímu odstavci.Analytické myšlení je na to příliš zaneprázděné a odtažité.
Televize nepřestavuje rozšíření či posílení kultury vzdělanosti.Televize na ni útočí.Je-li televize pokračováním nějaké tradice,pak jde o tradici založenou telegrafem a fotografií v polovině devatenáctého století,nikoli tiskařský lisem ve století patnáctém.
Televize je novým státním náboženstvím,které je řízeno soukromým ministerstvem kultury(tj. třemi hlavními společnostmi),nabízí univerzální osnovy pro celý národ a je financováno skrytým zdaněním bez jakékoli zpětné vazby zákazníka.
Oheň krematoria mi předkládá svou navštívenku.
